Frustrát

Pohrdavé označení pro člověka, který je nespokojený se současným stavem společnosti, stěžuje si na poměry a projevuje frustraci z ekonomiky, politiky nebo kultury. 

Původní význam

Člověk, který prožívá frustraci, stav, kdy je blokováno uspokojení nějaké potřeby. A dává to okolí najevo většinou kompenzací motivovaným chováním.

Dnes se používá

Jako nálepka pro lidi, kteří už nejsou ochotni tiše přijímat věci, které jim vadí. Slouží k diskvalifikaci jejich nespokojenosti – místo „má reálný problém“ se řekne „je to jen frustrát“.

Proč to není normální

Frustrace je přirozená reakce na reálné problémy. Označit někoho frustrátem znamená, že jeho emoce jsou automaticky nelegitimní, aniž bychom se ptali, co za nimi stojí.

Dopady

Lidé se učí svou nespokojenost skrývat, aby nedostali nálepku. Frustrace se tím nijak neřeší, jen potlačuje, což později neodvratně exploduje.

Nazval tě někdo frustrátem?

Zeptej se sám sebe, jestli tvá frustrace pramení z reálných problémů, se kterými nelze nic dělat. Pokud jsi frustrovaný z něčeho, co můžeš ovlivnit sám, jenom si ulevuješ a vyhýbáš se řešení.

Nazýváš někoho frustrátem?

Zamysli se, jestli ti vadí jeho emoce, nebo to, že ti připomíná problémy, které sám nechceš řešit.

Bonus

Po velkých teroristických útocích (Dvojčata, Charlie Hebdo) se sem tam objeví diskuze, že by se o útocích nemělo informovat stylem, který budí ve společnosti hrůzu. Ale naopak, mluvit o útočnících samotných jako právě o frustrátech. To se nikdy neujalo, nicméně se na tom dá demonstrovat, jak se dá jazykem ovlivňovat veřejné mínění i historické události.