Chcimír

Slovo se vžilo především vzhledem k válce na Ukrajině, kdy je jím označována skupina lidí s velkým překryvem s „dezoláty”. Překroutilo požadavek „chci mír” na „chci mír za každou cenu”, i kdyby to znamenalo dočasně a za cenu vlekých územních, lidských, majetkových nebo jiných ztrát. Slovo implikuje morální omezenost a nedostatečný rozhled.

Původní význam

Po vypuknutí války na Ukrajině se ozývalo hodně hlasů volajících po míru – dejte jim Donbas a co si řeknou, hlavně, ať je klid, lidi neumírají a my máme levnější energie.

Dnes se používá

Úplně stejně, i když se význam rozostřil a překrývá se s hojně používaným termínem “dezolát” téměř jako synonymum.

Proč to není normální

Vidět benefity mírové situace je legitimní. Vzhledem k tomu, že ani jedna strana konfliktu nepřišla s konstruktivním řešením („chicimíři” ani „váleční štváči”), jsou zatím tyto dva extrémy naprosto vyrovnané. Řešení totiž bude nejpravděpodobněji někde uprostřed.

Dopady

Rozdělování společnosti a přehlušování argumentů emocionální nálepkou. Ubírá prostor pro řešení.

Nazval tě někdo chcimírem? 

Pravděpodobně útočí na argumentaci – všichni chtějí mír, nikdo nechce válku. S tím se nedá polemizovat, nicméně jsi pravděpodobně neodpověděl na obavy, které dotyčný má – co bude dále s agresorem, když se mu ustoupí, jestli to není precedens, a jaké dopady by takové řešení mělo do budoucna.

Nazýváš někoho chcimírem?

Pravděpodobně řešíte jiné socioekonomické otázky. Zkus se zamyslet, jak tě válka a její dopady ovlivňují v běžném životě. Pokud vlastně nijak, zvládáš platit teplo, máš, co jíst, tvůj standard zásadně neutrpěl, máš jinou výchozí pozici pro názory na geopolitiku.