Dezolát

Dnes extrémní představitel voličů populistů a stran onálepkovaných jako „nedemokratické“ (myšleno mimo liberálně demokratické spektrum). Často má vzbuzovat i vizuální dojem – většinou se pojí s absencí zubů.

Původní význam 

Zpustošený člověk, fyzicky nebo psychicky zničený (desolatus), slovo mělo vždy hodnotící význam, neslo pohrdání.

Dnes se používá 

Jako hromadné označení voličů jedné strany politického spektra, kterou pojí kritika liberálních stran, nedůvěra k mainstreamovým médiím a odlišné než mainstreamové geopolitické názory. 

V debatě tím označením člověka ponižujeme a zbavujeme jeho argumenty legitimity (s póvlem se bavit nemá cenu).

Proč to není normální
Místo argumentů se debata posunula k identitě; neřeší se, co by třeba mohlo dávat v debatě smysl, ale jestli je někdo vůbec debaty hoden. 

Dopady na společnost jsou zásadní hlavně ve smyslu my versus oni, zjednodušení nám dává větší prostor pro polarizaci. Také normalizujeme veřejné pohrdání skupinou obyvatel. 

Nazval tě někdo dezolátem?
Nepouštěj se do debaty na této úrovni, argumentujeme ideálně vždy fakticky, ne emocionálně. Podívej se, jestli ses nenechal trochu unést a jestli tvé argumenty mají solidní základy. A jestli tebou nabízená řešení nemají náhodou implikace, které by mohly znamenat pro společnost doopravdy průšvih.

Nazýváš někoho dezolátem?
Zamysli se, jaké jsou rysy člověka, kterého jsi tak nazval. Zkus v nich najít něco, co tě rozčiluje na faktické úrovni (vzdělání, názory, forma prezentace názoru) a jestli to nejde trochu hlouběji. Empatie je dovolená a simulace podmínek, ve kterých žije někdo, kdo má stejně platný hlas ve volbách jako ty, může jenom prospět tvým vlastním argumentům.